::KULTURA

Kaple sv. Václava
   Kaple Sv. Václava byla postavena v roce 1929 manželi Skryjovými z domu č. 10 asi 0,5 km od Nadějova směrem na obec Věžnice. V kapli byla pískovcová socha sv. Václava (v roce 2002 byla odcizena). Na mramorové desce uvnitž kapličky je nápis:" Svatý Václave, ochraňuj s našimi věrozvěsty sv. Cyrilem a Metodějem naši svatou víru, jazyk a vlast československou. Nedej zahynouti nám i budoucím. Zbudovali a k účelům římsko-katolické církve věnovali Adolf a Julie Skryjovi z Nadějova č. 10, L.P. 1929."

Kaple sv. Floriána
   Na návsi je postavena kaple, která je zasvěcena sv. Floriánovi (patronu hasičů). Kaplička byla postavena na počátku 19. století . V kapli je obraz sv. Floriána, sošky sv. Antonína, sv. Josefa, a P. Marie Lurdské, obrazy P. Ježíše, P. Marie, plastika sv. Jana Nepomuckého, dřevěný kříž a obraz P. Marie Růžencové. V rohu kaple stojí korouhev sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1915 se do zvoničky kaple umístil zvonek, který váží 24 kg.

Kaple sv. Floriana
Kaple sv. Václava

Potočka Václav *17.8.1879 Nadějov - †12.9.1963 Jihlava

   Narodil se v rodině chalupníka a po vychození obecné školy se vučil v Jersíně truhlářem. Potom pracoval jako truhlářský pomocník v Třebíči a na Znojemsku. Po strarším bratrovi, který padl v roce 1917 na frontě, převzal hospodářství a zemědělství se stalo jeho hlavním zaměstnáním. Truhlářské řemeslo provozoval jen příležitostně, našel však zálibu v dřevořezbě.
   Od počátku 20. let minulého století až do své smrti se amatérsky věnoval zhotovování dřevěných plastik a reliéfů podle obrazů s náboženskou tématikou. Tvořil bez jakékoliv průpravy, dlátem vyjadřoval jen to, co cítil. Dřevořezbou se zabýval ve svém volném čase, hlavně v zimním období. Rád navštěvoval poutní místa, a zřejmě i zde nacházel různé vhodné předlohy. Nejčastějším motivem mu byly biblické výjevy, především ze života a utrpení Ježíše Krista. Všechna jeho díla mají velmi dobrou úroveň. Pro kostel ve Zhoři dokončil v roce 1958 velký betlém (viz foto)- na podstavci o rozměrech 500 x 120 cm a vysokém 80 cm umístil jesličky se svatou rodinou, 22 dílů města, 102 postav vysokých 10 - 25 cm a 51 oveček ; část betlému byla na pohyblivém pásu (17 postav a 13 oveček). Jeho dar však nebyl za jeho života nikdy vystaven a bohužel se ani celý nezachoval (některé postavy byly údajně v 60. letech rozřezány a spáleny). Pro svou tvorbu nanašel ani později pochopení, zatrpkl, ale tvořit nepřestal. Díky tomu se zachovalo větší množství plastik z období 40. až 50. let. Zemřel v jihlavské nemocnici.
   Potočkovo pozoruhodné dílo, z větší části polychromované, bylo objeveno až dva roky po jeho smrti. V roce 1981 darovala manželka jeho syna Václava celý soubor plastik zhořskému kostelu a odtud byl v roce 1992 převezen spolu s neúplným betlémem do Muzea Vysočiny. Ve dnech 7. až 10. prosince 2001 byl Potočkův betlém obdivován stovkami návštěvníků na výstavě, uspořádané v rámci adventních trhů v rakouském Lillienfeldu.